Česko loni čelilo rozsáhlým počítačovým špionážním útokům z Ruska. Nejaktivnější byla kampaň APT28/Sofacy zaměřená na rozmanité oblasti od diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře. Uvedla to Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za loňský rok. Zpráva obsahuje také informace o aktivitě lobbistických skupin v Česku či nové poznatky o bojovnících Islámského státu. Zprávu s obdobnými tématy vydalo také Vojenské zpravodajství.
Kampaň APT28/Sofacy využívala k útokům proti českým cílům počítačovou infrastrukturu umístěnou v zahraničí. Útočníci se dostali do několika soukromých e-mailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí.
Z účtů se mohli dozvědět mimo jiné množství osobních informací o jejich majitelích. Terčem se stala také česká vojenská výzkumná instituce. V průběhu podzimu loňského roku Sofacy zaútočila na ministerstva zahraničních věcí a obrany v evropských státech.
Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být podle BIS využívány k politickým a vědecko-průmyslovým účelům, ale i k dehonestaci určitých lidí či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.
Podle BIS také domácí hackerská skupina loni napadla webové portály několika státních institucí a serveru hostující internetové stránky významného českého státního představitele. Informace o zjištěné zranitelnosti se mohla tato skupina pokusit prodat ať už přímo dotčeným státním institucím, nebo například osobám z hackerského prostředí. Hackeři z Česka také objevili na portálu jedné tuzemské banky konkrétní zranitelnost, kterou využili pro přístup do jejího informačního systému.
Na začátku minulého roku se objevila informace o napadení e-mailové schránky premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a několika poslanců ČSSD. Letos v lednu pak oznámilo ministerstvo zahraničí napadení svých e-mailových účtů. Hackeři se dostali do desítek e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva včetně náměstků a ministra. Útok mohl trvat několik měsíců.
BIS při šetření napadení síťových zařízení kyberšpionážní kampaní získala rovněž informace o nezabezpečených portech na IP adresách několika českých ministerstev. Některé porty otevřené do internetu umožňovaly přímý přístup k autentizačním formulářům. Služba také pokračovala v šetření možného napadení routerů dvou českých státních úřadů.
V průběhu roku poskytla BIS Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace o rozcestníku, který umožňuje přístup k doménám využívaným pro elektronické útoky. Tyto domény pak zpravidla slouží pro krádeže údajů k bankovním účtům nebo jsou zdrojem pro stažení škodlivých kódů. Mohou být využité k napadení kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů na území Česka a následné špionáže či napadení.
Zvýšily se počty čínských zpravodajců
Operace proti českým zájmům a bezpečnosti zvýšila také čínská špionáž. Jejím hlavním zájmem byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů. BIS měla podle svého ředitele Michala Koudelky aktivity cizích mocností pod kontrolou a řadu aktivit cizích zpravodajců se jí podařilo eliminovat.
Podle BIS se v loňském roce v Česku výrazně nezměnily počty čínských špionů. Zvýšily se však počty zpravodajců, kteří přicestovali jako součást čínských oficiálních delegací. Kontrarozvědka tvrdí, že se zejména zvýšil počet, agresivita a intenzita čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům, ke kterým čínská špionáž využívala spolupráci s krajany žijícími v České republice.
„Čínskou prioritou již nebylo rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci (byť i tyto aktivity pokračovaly), nýbrž využití těchto kapacit ve prospěch čínských vnitro a zahraničně-politických zájmů,“ uvedla BIS.
Malý zájem uprchlíků o cestu přes Česko
Migrační krize z roku 2015 byla loni v Česku podobně jako ve většině států Evropské unie překonána, konstatovala také ve výroční zprávě BIS. V roce 2016 zaznamenali zpravodajci kolem 5300 případů nelegální migrace, jen desetinu případů tvořili uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie či Iráku, pro které byla republika jen tranzitní zemí.
BIS ve zprávě konstatuje, že pro vývoj migrační krize byla klíčová instalace plotů, zábran či nasazení armády na hranicích balkánských zemí, ale také dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem platná od 20. března 2016. „Ve většině států EU, s výjimkou zejména Řecka a Itálie, byla migrační krize překonána, to plně platí i pro Česko,“ uvádí tajná služba ve své zprávě.
V roce 2015 podle BIS kulminovaly počty Syřanů, Afghánců a Iráčanů, kteří projížděli přes české území. Bezpečnostní opatření však v říjnu zájem uprchlíků o tuto cestu snížila. „V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace, v posledním čtvrtletí na zcela marginální hodnoty,“ uvádí BIS. Z celkových 5300 případů nelegální migrace tvoří až 85 procent porušování pobytového režimu, nejčastěji občany Ukrajiny, Ruska, Vietnamu či Kuvajtu.
Sledování islamistů
Bezpečnostní informační služba také získala informace o člověku, který odjel z Česka a připojil se k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. Tajná služba rovněž získala detaily o kontaktech jednoho cizince, který žil v Česku a v roce 2015 odjel bojovat za Islámský stát (IS).
Už v roce 2015 BIS informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je IS. Tito lidé byli z islámského světa, v tuzemsku pobývali krátkodobě a nebyli to Češi.
Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. „Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla Česká republika cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy,“ uvedla BIS.
BIS sledovala také aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s režimem Saddáma Husajna. Obecně totiž platí, že jádro IS tvoří příznivci bývalého iráckého režimu. V Česku jsou podle kontrarozvědky jedinci, kteří mají minulost spojenou s dřívějším vládním a bezpečnostním aparátem. „Nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti u nás,“ upozornila výroční zpráva.
Tajná služba se zaměřila také na aktivity Čechů, kteří se zapojili do podpory kurdských milicí bojujících proti IS. Za krajně nebezpečné označila počínání těchto lidí, při kterém nelegálně překračovali hranice mezi státy Blízkého východu. „Pokud nebyli přímo ohroženi na životech, hrozilo jim minimálně obvinění z podpory terorismu. V těchto případech BIS nezjistila žádné informace o jejich podílu na činnosti, kterou by bylo možné hodnotit jako teroristickou,“ stojí ve výroční zprávě.
V sekci o terorismu BIS také píše o několika jednotlivcích, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. „Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter byl zachován,“ uvedli zpravodajci.
Žádnou negativní reakci tuzemské muslimské komunity podle BIS nevyvolaly ani projevy proti islámu, které se objevily na několika veřejných akcích. Tajná služba je nejmenuje, ale z kontextu vyplývá, že jde o akci Martina Konvičky, při které se například před brněnskou mešitou zapaloval korán, nebo akci, při níž inscenoval přepadení pražského Staroměstského náměstí bojovníky IS.
Vojenská rozvědka ve své zprávě také uvádí, že vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize. Extremistické politické strany svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na diskriminaci ze strany většinové společnosti, uvádí dokument.
BIS se zaměřila i na íránské zpravodajské služby
BIS rovněž na území Česka zaznamenala logistickou činnost libanonského hnutí Hizballáh. Ke spojencům hnutí patří Írán. Kontrarozvědka v této souvislosti loni sledovala několik osob podezřelých ze zpravodajských aktivit ve prospěch Íránu, jenž patří mezi největší spojence hnutí, které některé státy považují za teroristickou organizaci.
BIS se zaměřila na íránské zpravodajské služby, jelikož byly v Evropě velmi aktivní. Podezřelé osoby zaznamenala i v Česku. „V roce 2016 sice nebyla naplněna hrozba, kterou Írán v souvislosti s podporou terorismu obecně představuje, jeho možnosti útočit na území Evropy ale zůstaly nedotčeny,“ uvedla BIS. Za významného spojence označila hnutí Hizballáh, které je podle výroční zprávy v Evropě také skrytě aktivní.
Ke spojencům radikálního šíitského hnutí Hizballáh kromě Íránu patří také syrský režim. V USA je na seznamu teroristických organizací a jeho podpora je trestná. EU pak za teroristickou organizaci považuje vojenské křídlo hnutí.
Lobbisté se stále snaží ovlivňovat úředníky na ministerstvech
V kapitole o organizovaném zločinu BIS rovněž uvádí, že přetrvávaly snahy klientelistických skupin o ovlivňování úředníků některých ministerstev a podřízených úřadů. „BIS nadále sledovala případy snah o ovlivňování legislativního procesu,“ stojí ve zprávě. Za příklad uvádí kontrarozvědka protikuřácký zákon, který napodruhé schválila sněmovna loni v prosinci.
Lobbistické skupiny podle BIS věnují masivní pozornost i větším samosprávám. Pokouší se ovlivnit rozhodovací procesy či významné městské společnosti. „Jako nejproblematičtější se vyprofilovaly oblasti veřejného zadávání zakázek a obchodu s městským majetkem, ve kterých za přítomnosti klientelismu, korupce a střetu zájmů docházelo k nelegitimnímu či dokonce nelegálnímu vynakládání veřejných prostředků,“ stojí ve zprávě.
V oblasti tradičního organizovaného zločinu BIS předala řadu necíleně získaných poznatků policii a státním zástupcům. Výslovně zmiňuje aktivity organizované skupiny složené z Ukrajinců, Moldavanů a Rumunů, kteří zajišťovali přepravu a zaměstnávání Rumunů v zemědělství a potravinářství. Pod příslibem vysokého výdělku je vylákali do Česka, kde jim odebrali pasy a fyzickým i psychickým nátlakem je bez náležité odměny a pod neustálým, často i ozbrojeným dohledem přiměli k nucené práci.
Zdroj: ČTK / BIS